IP/09/510 V Bruselu dne 31. března 2009Životní prostředí: EU slaví 30 let od schválení směrnice o ptácíchPrvní právní akt EU týkající se přírody – směrnice o ptácích – slaví 2. dubna své 30. výročí. Tento právní předpis je jedním z největších úspěchů evropské politiky životního prostředí a je základem strategie EU pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti. Směrnice o ptácích hrála klíčovou úlohu při zamezení snižování stavu některých z nejohroženějších druhů ptáků v Evropě, zejména díky síti zvláště chráněných oblastí, která byla směrnicí zřízena. Díky cíleným krokům, které Evropská unie, vlády států, ochranáři přírody a dobrovolníci podnikali ve snaze směrnici prakticky provádět, má nyní mnoho druhů ptáků před sebou lepší vyhlídky. Mezi ně patří kolpík bílý (Platalea leucorodia), orel mořský (Haliaeetus albicilla) a orel iberský (Aquila adalberti). V současnosti existuje téměř 5 000 zvláštně chráněných oblastí, které zaujímají více než 10 % povrchu EU. Tyto oblasti jsou nedílnou součástí ekologické sítě Natura 2000. Směrnice o ptácích je výborným příkladem sdílené odpovědnosti a spolupráce mezi 27 členskými státy EU. Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas prohlásil: „Směrnice o ptácích je jedním z velkých úspěchů politiky životního prostředí EU. Je konkrétním výrazem našeho odhodlání v oblasti zachování celosvětové biologické rozmanitosti. Ptáci jsou nejen skutečně nádhernou a velmi cennou součástí našeho přírodního dědictví, nýbrž i důležitým ukazatelem stavu životního prostředí. Vysoká úroveň norem stanovených směrnicí byla pro ptactvo volně žijící v Evropě velkým přínosem. Pro zajištění dlouhodobě zdravé populace ptactva je však nadále třeba vypořádat se s důležitými úkoly. Směrnice o ptácích je dnes stejně relevantní, jako byla před 30 lety a i v budoucnu bude hrát klíčovou úlohu při provádění naší politiky biologické rozmanitosti.“ Přínos směrnice o ptácích I třicet let po svém přijetí zůstává směrnice o ptácích nejdůležitějším právním předpisem EU v oblasti ochrany evropského ptactva. Rovněž představuje jednu z nejúspěšnějších environmentálních politik EU. Studie zveřejněná v časopisu Science potvrdila, že směrnice významným způsobem přispěla k zastavení snižování stavu některých z nejohroženějších druhů evropských ptáků. Zlepšení stavu u takových druhů ptáků, jako je například burňák madeirský (Pterodroma madeira), pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus) a kormorán malý (Phalacrocorax pygmaeus), lze z velké části připsat vymezení zvláště chráněných oblastí. Síť čítající téměř 5 000 zvláště chráněných oblastí pokrývá více než 10 % evropské pevniny, jakož i značnou část pobřežních mořských oblastí. Směrnice o ptácích je výborným příkladem úspěšné mezinárodní spolupráce. V době, kdy byla přijata (1979), měla EU pouze devět členských států. Spolupráce v dnešní době probíhá v rámci rozšířené EU, kdy se zvláště chráněné oblasti nacházejí ve všech 27 zemích. V rámci EU platí stejná pravidla o ochraně ptactva. Komise důrazně trvá na jejich provádění a v případě nutnosti zahajuje proti členským státům soudní řízení. Směrnice o ptácích uznala dopad lidských činností, jako například lovu, rybolovu a zemědělství, na koexistenci s přírodou. Je pravděpodobné, že velká část pozemků, které jsou součástí sítě Natura 2000, bude i nadále v soukromém vlastnictví. V této souvislosti se klade důraz na zajištění udržitelnosti budoucí správy těchto oblastí, jak z ekologického hlediska, tak po hospodářské stránce. Naléhavé úkoly I přes tento pokrok čelí bohatá rozmanitost v EU, čítající více než 500 volně žijících druhů ptáků, vážným tlakům. Podle nejnovějších vědeckých studií je 43 % evropských ptačích druhů ohroženo nebo čelí závažnému poklesu stavu. Tato skutečnost je pro dokončení sítě Natura 2000, včetně začlenění mořských oblastí, závažným problémem. Rovněž je třeba zajistit vyšší ochranu běžných druhů ptáků, kteří jsou závislí na otevřené krajině. Změny v zemědělských politikách vedly ke znepokojivému snížení stavu druhů ptáků žijících na zemědělské půdě. Jejich počet se od roku 1980 snížil přibližně o 50 %. Ačkoliv se jejich stavy nyní stabilizují, je zapotřebí dalších kroků pro lepší začlenění požadavků na ochranu ptactva do zemědělských a jiných politik, aby došlo k obnovení stavů důležitých druhů, jako je například drop malý (Tetrax tetrax) a chřástal polní (Crex crex). Na zdravotní stav volně žijících ptáků mají dopad rozsáhlejší vlivy na biologickou rozmanitost, jako je například změna klimatu. Existují důkazy o změnách ve výskytu některých populací ptáků. Klíčovým úkolem pro budoucnost je zajištění přiměřeného přírodního prostoru a uzpůsobení ochrany ptactva měnícímu se klimatu. Směrnice o ptácích rovněž přispívá k dodržování mezinárodních závazků, které EU přijala v souvislosti se stěhovavými ptáky. Jelikož mnohé druhy ptáků tráví část svého životního cyklu mimo Evropu, je nezbytné spolupracovat s jinými zeměmi, které se nacházejí na tažných trasách těchto druhů, a poskytnout nezbytnou ochranu pro zajištění zdravých populací ptáků. Souvislosti Přijetí směrnice o ptácích bylo reakcí na vzrůstající obavy vyvolané snižováním stavů evropských volně žijících ptačích populací, které bylo důsledkem znečišťování, ztráty stanovišť a neudržitelných činností. Přijetím směrnice byla rovněž uznána skutečnost, že volně žijící ptáci, z nichž mnozí jsou ptáky stěhovavými, jsou společným dědictvím členských států a jejich účinná ochrana si vyžaduje mezinárodní spolupráci. Další informace naleznete na adrese: http://ec.europa.eu/environment/nature/legislation/birdsdirective/index_en.htm