IP/09/1816  V Bruselu dne 25. listopadu 2009  Reforma vzdělávacích systémů v EU – mnoho se podařilo dosáhnout, ale mnoho zbývá ještě učinit  Ačkoli v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v EU došlo celkově ke zlepšení, reforma postupuje příliš pomalu, což znamená, že většinu cílů pro rok 2010 se nepodaří splnit.  Současný hospodářský útlum zdůraznil naléhavost reforem a nepřetržitých cílených investic do systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby bylo možné čelit hlavním hospodářským a společenským výzvám.  Toto jsou hlavní závěry dvou zpráv o pokroku dosaženém v oblasti reforem vzdělávacích systémů a v oblasti evropské spolupráce, které dnes představila Evropská komise.  Maroš Šefčovič , evropský komisař pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a mládež, k tomu řekl:  „ Reformy školství v EU zaznamenaly velký pokrok, nesmíme teď však ztratit tempo.  Zejména je třeba více a lépe investovat do vzdělávání a odborné přípravy, aby byli Evropané lépe vybaveni pro hledání práce a aby se zvýšila naše schopnost inovace v dlouhodobém horizontu .“  1. Zpráva Komise o pokroku při dosahování lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy – ukazatele a referenční kritéria 2009  Tato roční zpráva se zabývá pokrokem, kterého členské státy dosáhly při plnění pěti základních referenčních kritérií v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pro rok 2010.    Ačkoli byl zaznamenán pokrok, čtyři z pěti kritérií v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pro rok 2010 pravděpodobně nebudou splněna. Bylo splněno pouze kritérium týkající se zvýšení počtu absolventů matematických a technologických oborů a oborů přírodních věd. Přes dosažený pokrok nebyla splněna tato tři kritéria: vyšší účast dospělých na celoživotním učení, snížení podílu těch, kteří předčasně opouštějí školu, a zvýšení počtu mladých lidí, kteří mají ukončené vyšší střední vzdělání. Jedno z kritérií se od roku 2000 dokonce zhoršilo: porozumění patnáctiletých psanému textu.    Pozitivní je na druhou stranu zjištění, že se zvýšil počet nejmladších dětí v  systému vzdělávání a také celková účast na počátečním vzdělávání a úroveň vzdělání občanů EU obecně. Počet osob v produktivním věku (25–64 let) s nízkou úrovní dosaženého vzdělání od roku 2000 klesá o více než milion ročně. Stále však činí 77 milionů, což je téměř 30 % všech obyvatel EU.   Dalšími oblastmi, v nichž se podařilo dosáhnout pokroku, je např. výuka jazyků na školách a mobilita studentů v terciárním vzdělávání, která od roku 2000 vzrostla o více než 50 %.    2. Předloha společné zprávy na rok 2010 o pokroku při plnění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“  Tato zpráva, která se sestavuje každé dva roky na základě příspěvků členských států a kterou schvaluje společně a Komise a Rada ve složení pro vzdělávání, hodnotí celkový pokrok a stanoví priority pro budoucí spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Důraz je v této společné zprávě kladen na poskytování klíčových schopností na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy. Hlavní zjištění zprávy jsou následující:    Mnoho zemí využívá evropský rámec pro klíčové schopnosti jako referenční bod pro školskou reformu.  I když bylo při úpravě školních osnov dosaženo uspokojivého pokroku, stále ještě zbývá vykonat mnoho práce, pokud jde o podporu rozvoje dovedností učitelů, aktualizaci metod hodnocení a zavedení nových způsobů organizace výuky. Hlavním úkolem je zajistit, aby z inovativní metodiky měl prospěch každý , kdo se vzdělává, včetně znevýhodněných osob a osob účastnících se odborné přípravy a školení, vzdělávání dospělých a vyššího vzdělávání.    Dalšími úkoly jsou: naplňování konceptu celoživotního učení, zvyšování mobility, vzdělávání a odborná příprava, které by byly otevřenější a lépe odpovídaly potřebám trhu práce a společnosti. Zejména je třeba věnovat pozornost vytváření partnerství mezi světem vzdělávání a odborné přípravy a světem práce.    Výše investic na studenta od roku 2000 vzrostla na všech úrovních vzdělávání. V terciárním vzdělávání byl však nárůst výdajů na studenta pomalejší než v ostatních oblastech vzdělávání. Členské státy EU by potřebovaly investice v průměru přesahující 10 000 eur ročně na studenta v oblasti vyššího vzdělávání, aby dosáhly úrovně USA (téměř o 200 miliard eur ročně více). Rozdíl plyne zejména z úrovně soukromých investic do institucí vyššího vzdělávání v USA.   Jaké budou další kroky?  Společná zpráva bude předložena Radě ve složení pro vzdělávání dne 26. listopadu 2009 za účelem jejího formálního přijetí touto Radou v únoru 2010. Její klíčová sdělení budou podkladem k diskusi o budoucí strategii EU pro růst a zaměstnanost na jarním zasedání Evropské rady v roce 2010 . Další informace:    MEMO/09/520   : Často kladené otázky: Zpráva o pokroku při plnění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“  Evropská komise: Pokrok při dosahování lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy – ukazatele a referenční úrovně, 2009:   http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc1951_en.htm    Společná zpráva Rady a Komise o pokroku při plnění pracovního programu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na rok 2010     http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc1532_en.htm     Brožura: Pět referenčních kritérií v oblasti vzdělávání pro Evropu [s údaji pro konkrétní zemi]:   http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc/benchmarks_en.pdf    Evropská komise: Evropská strategie a spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy:    http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc28_en.htm